Endometrióza ve střevech

Příznaky a projevy endometriózy střev

Mnoho žen prožívá každý měsíc tichý boj s bolestí, kterou okolí často zlehčuje jako „běžné ženské potíže“. Když se však k nesnesitelným křečím v podbřišku přidají vážné trávicí problémy, může být viníkem onemocnění, o kterém se stále mluví příliš málo – střevní endometrióza.

K té dochází, když se buňky podobné děložní sliznici usadí mimo své přirozené prostředí a zasáhnou trávicí trakt.

Podle odhadů postihuje endometrióza obecně až 10 % žen v reprodukčním věku, a přestože její střevní forma není nejčastější, pro pacientky, které postihne zásadní zlom v kvalitě života.

Princip tohoto onemocnění spočívá v tom, že ložiska rozsetá na střevech stále reagují na cyklické hormonální změny v těle. Během menstruace tak v těchto místech dochází k drobnému krvácení a rozvoji chronického zánětu. Postupem času se zde tvoří jizvy a vazivové srůsty, které s sebou přinášejí neustupující bolest.

Nejčastějším terčem bývají dolní části trávicí soustavy. Více než devadesát procent všech případů střevní endometriózy se koncentruje v oblasti konečníku (rekta) a esovité kličky tlustého střeva (sigmoidea). Mnohem vzácněji se ložiska mohou objevit na slepém střevě, červovitém přívěsku (appendixu) nebo dokonce na tenkém střevě.

Záludnost střevní formy spočívá v tom, že dokonale napodobuje běžné zažívací potíže, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) či zánětlivá onemocnění střev. Ženy se potýkají se střídáním průjmu a zácpy, neustálým nadýmáním, hlenem či krví ve stolici, nepříjemným tlakem v pánvi a intenzivní bolestí při vyprazdňování (dyschezií). Typické je také frustrující nutkání na stolici bez pocitu úlevy.

Podstatným vodítkem, jak odlišit střevní endometriózu od běžných střevních chorob, je vazba na menstruační cyklus. Potíže se výrazně zhoršují těsně před krvácením a během něj. Pokud se onemocnění dlouhodobě ignoruje, hrozí vážné zúžení střeva (stenóza) a v extrémních, život ohrožujících případech dokonce prasknutí (perforace) střevní stěny.

Vyšetření a diagnostika endometriózy ve střevech

Přestože moderní medicína dosahuje skvělých výsledků, přesné příčiny vzniku endometriózy zůstávají částečně zahaleny tajemstvím. Nejuznávanější vysvětlení pracuje s teorií takzvané retrográdní menstruace. Při ní část menstruační krve neodchází z těla ven, ale putuje vejcovody zpět do pánevní dutiny. Pokud se k tomuto běžnému jevu připojí oslabená imunita či jiné disproporce, mohou se tyto buňky uchytit na netypických místech a začít růst. Mezi další teorie patří metaplazie (přeměna buněk na jiný typ), šíření krevní či lymfatickou cestou a vliv specifických indukčních látek.

U střevní formy se ložiska nejčastěji šíří z oblasti pánve nebo se mohou na střevo přenést během předchozích gynekologických operací.

Riziko rozvoje onemocnění prokazatelně zvyšuje brzký začátek první menstruace, krátký menstruační cyklus (pod 27 dní), silné a dlouhé krvácení, výskyt nemoci v rodině (u matky či sestry) nebo vrozené vady dělohy.

Odhalit střevní endometriózu v ordinaci běžného gynekologa bývá běh na dlouhou trať, který nezřídka trvá celé roky. Prvním a zásadním krokem je vždy upřímný rozhovor s lékařem, kde žena nesmí opomenout zmínit cyklický charakter svých potíží. Moderní diagnostika se opírá o několik specializovaných metod:

• Transvaginální ultrazvuk (TVS): Základní vyšetření přes pochvu, které odhalí změny v pánvi.
• Expertní ultrazvuk: Podrobný ultrazvuk vedený specialistou na endometriózu, jehož přesnost je srovnatelná s magnetickou rezonancí.
• Magnetická rezonance (MRI): Poskytuje detailní zobrazení struktur a spolehlivě odhalí i hluboko uložená střevní ložiska.
• Kolonoskopie: Vyšetření tlustého střeva kamerou; jelikož však ložiska často rostou uvnitř stěny střeva a nezasahují sliznici, kolonoskopie může vyjít jako zcela negativní.
• Laparoskopie: Chirurgický zákrok, při němž se kamera zavede do břicha. Jde o nejspolehlivější metodu, která umožňuje ložiska přímo vidět a odebrat vzorky pro potvrzení diagnózy.

Možnosti léčby střevní endometriózy

Pokud lékaři potvrdí diagnózu střevní endometriózy, přichází na řadu volba léčebné strategie. Ta se odvíjí od závažnosti symptomů, rozsahu postižení střeva i plánování rodičovství. První linii představuje konzervativní terapie, jejímž cílem je tlumit zánět a bolest pomocí nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID) a zastavit růst ložisek hormonální léčbou. K té se využívá hormonální antikoncepce, progestiny či analoga GnRH. Hormony sice dokážou tlumit aktivitu nemoci (kterou pohání zejména estrogen), ale samotná ložiska neodstraní, tudíž se po vysazení obtíže mohou vrátit.

Při výrazném zúžení střeva nebo neúčinnosti léků je nezbytná chirurgická léčba, nejčastěji v podobě resekce (odstranění) postižené části střeva a sešití zdravých konců. Chirurgové se vždy snaží o maximální radikalitu vůči ložiskům při maximálním zachování zdravých tkání.

Léčba v ordinaci je však pouze jednou stranou mince. Tou druhou je každodenní péče o tělo i mysl. Výraznou úlevu od trávicích potíží přináší úprava jídelníčku. Doporučuje se omezit vysoce průmyslově zpracované potraviny, cukry a nasycené tuky a naopak zařadit protizánětlivé potraviny (ryby, listovou zeleninu, ořechy). Mnoha ženám pomáhá vysledovat individuální citlivost na lepek či laktózu a vést si podrobný deník symptomů.

Nezastupitelnou roli hraje mírný pohyb, jako je jóga či procházky, které podporují peristaltiku střev a tlumí pánevní bolest. Neméně důležitá je péče o psychiku. Chronická bolest vyčerpává, proto je vyhledání psychoterapie či podpůrné skupiny projevem síly, nikoli slabosti.

A jak je to s mateřstvím? Střevní endometrióza sice může početí zkomplikovat, ale rozhodně ho nevylučuje. Mnoho žen otěhotní přirozeně nebo s pomocí reprodukční medicíny, klíčem je však včasná konzultace se specializovaným gynekologem.